FREESTYLE SLALOM WORSHOP

Kde: Olomouc, Střední Novosadská 48, Sportcentrum MILO.


Kdy: 22. srpen 2021 od 14:00 hod. do 17:00 hod. Lekce trvá 3 hodiny s přestávkami dle potřeby.


Pro koho: bruslaři se základními bruslařskými dovednostmi a pro ty, co se chtějí naučit freestyle slalom.


Povinná výbava: inline brusle bez brzdy, přilba a chrániče (minimálně zápěstí), pitný režim.


Náplň kurzu: freestyle slalom skating.


Maximální počet: 10 bruslařů, výuka probíhá v češtině i angličtině.


Cena: pro členy CAFB 500,- Kč (členskou přihlášku můžete vyplnit zde, pokud ještě nejste členem), pro nečleny 650,- Kč.


Účast bude potvrzena po připsání platby na účet 2300978421/2010 (platba pouze bankovním převodem).

PŘIHLÁŠKA ZDE


Případné dotazy zasílejte na email: czechslalomseries@gmail.com

Conero Hero Battle 2021

Po dlouhé covidové přestávce se v červenci pořádal první letošní závod World Slalom Series, a to v italském městě Porto Recanati. Tohoto závodu se zúčastnila Lucka Halámková a rozhodla se s námi podělit o svoje zážitky. Děkujeme Luci za tento krásný článek a také za perfektní reprezentaci na závodech!

Instagram Lucka: @luci_halamkova_96
Instagram Umka: @umkas.short.adventures

Ahoj, já jsem Lucka a chtěla bych vám napsat o svém zážitku ze závodů v Itálii v červenci 2021.

Po dlouhé době KONEČNĚ závody! Byla jsem nadšená a můj trénink se stal více intenzivní. Freestyle slalom jezdím od 14 let a trénuji s Českou asociací freestyle bruslení. CONERO HERO BATTLE je teprve můj třetí závod.

V den odjezdu jsem nasedla do auta a po 1500 km jsme dorazili do města Porte Recanati, kde se to velké dobrodružství odehraje.

Všechno vyšlo a já se ocitla u závodiště. Závodiště bylo postavené na parkovišti hned vedle pláže s výhledem na moře. Dokonalý místo. Na první pohled jsem se sice lekla, protože povrch nevypadal moc dobře. Byl to dost špatný asfalt a zdaleka nebyl rovný, ale nakonec se na mim jezdilo dobře a nebylo to tak hrozné.

Byl večer a já se šla podívat na disciplínu Pair slalom. Ještě jsem ani nedošla k závodišti a už jsem viděla diváky a slyšela hudbu. U závodiště jsem stála v první řadě. Byl to úžasný pocit a já byla moc ráda, že všechno vyšlo a jsem součástí něčeho úžasného.

Nastal další den, důležitý den pro mě. Dneska se jede disciplína Speed slalom. Pro mě byl tohle jeden z nejdůležitějších dnů z celých závodů. Speed slalom je disciplína, která mě nejvíc baví, a taky mi na ni nejvíc záleží. Už od rána jsem byla nervózní, přestože kvalifikace mojí kategorie začínala až odpoledne.

Při registraci jsem cítila jiný pocit než předchozí den, protože teď už jsem nebyla jen divák, ale ZÁVODNÍK. Při rozjížďkách jsem poznávala bruslařky, které jsem dříve znala pouze z Instagramu. A už mě volali na první kvalifikační jízdu: „Lucie Halámková from Czech Republic.“ A teď jsem věděla, že to zajedu, jak nejlíp budu umět. Postavila jsem se do startovní pozice, ale v tom se mi rozklepala noha a podjela mi. Ozvali se bzučáky a já věděla, že mám „faul start“. Druhý start mi ale vyšel! Zajela jsem to!  Byla jsem neskutečně šťastná, protože se mi to povedlo a já měla čas (5,876 sec.). Druhou kvalifikační jízdu jsem zvládla taky. S pocitem, že jsem do toho dala maximum, jsem si to, i přes velkou trému, moc užila.

Největší strach zmizel a já se procházela v oblečení české reprezentace a užívala si tu báječnou atmosféru závodů.

V sobotu byl na programu Classic. Bohužel celý den pršelo a já jsem měla obavy, jestli se disciplína pojede nebo ne. A v tom najednou přišla zpráva, že kvalifikace holek se přesouvá do tělocvičny. V tuhle chvíli jsem věděla, že to byla nejlepší věc, která hraje v můj prospěch. Pojedu Classic v tělocvičně, na povrchu, který znám a na kterém normálně trénuji! Hned jsem psala trenérce, že dnešní závod bude fakt super.

Nachystaná jsem se chystala vyjít k tělocvičně. U tělocvičny mi řekli, že jsem až v předposlední skupině a mám přijít až za hodinu. Hodina uběhla a mě pustili do tělocvičny. Jen závodníky bez doprovodu. Najednou jsem se ocitla s ostatními holkami v obří tělocvičně, a byl to úžasný pocit. V kapse mi zazvonil telefon se zprávou od trenérky. Napsala mi, co a jak, a popřála mi hodně štěstí. Přečetla jsem si zprávu, odhodila mobil, nazula brusle a šla jezdit.  Trénovala jsem a z tribuny na mě začali mávat rodiče. Super! Pustili je dovnitř!

Teď to je už jen na mně. Stála jsem a čekala, až uslyším své jméno. V tom za mnou přišly holky z Itálie a popřály jsme si navzájem hodně štěstí. Začala hrát moje hudba a já si zajela své oblíbené triky ve své vlastní vymyšlené choreografii. Užívala jsem si to v každou v chvíli, dokonce i v té, kdy jsem spadla. Chvíle s potleskem na konci je z toho všeho absolutně nejkrásnější!

Po mé jízdě jsem seděla a dívala se na ostatní soupeřky. Najednou mě někdo chytl za rameno. Byly to holky z Itálie a chtěly můj Instagram. Byla jsem překvapená a nadšená. Další dvě hodiny jsme strávily společně díváním na ostatní jízdy a povídáním o freestyle slalomu a závodech. Na tomto sportu je úžasné, že i vaše soupeřky se stanou vašimi kamarádkami. Takže mám nové kamarádky z Itálie, se kterými si můžu sdílet pocity ze závodů a užívat si to s nimi.

Uteklo to jako voda a najednou byla neděle. Poslední den v Itálii a zároveň poslední den závodu – disciplína Battle. Ráno jsem se rozhodla, že nazuji brusle, a ještě před závodem se pojedu projet kolem moře. Vítr ve vlasech, sluneční paprsky nad hladinou moře a volnost bruslí. Nezapomenutelné ráno.

A odpoledne jsem už stále potřetí na závodní ploše. Rozježdění a nástup k závodu. Battle není moje nejoblíbenější disciplína. Spolu se svými třemi soupeřkami jsme měli dvě kola, každé po 30 vteřinách. Udělala jsem maximum a zajela své oblíbené nejtěžší triky. Bohužel jsem nepostoupila, a to pro mě znamenalo, že závody už pro mě skončily.

A teď jedno velké shrnutí závodů.

Byl to úžasný zážitek. Závody nejsou jen o tom vyhrát, ale hlavně si to užít a získat nové kamarády a zkušenosti. Už samotná atmosféra je dokonalá a stát tam a reprezentovat Českou republiku v něčem, co totálně miluji a dávám do toho maximum, je něco úžasného… Děkuji Conero za uspořádání závodů a už se těším na další závody World Slalom Series.

Na závěr bych chtěla poděkovat především skvělým rodičům za to, že mi umožnili se závodů zúčastnit a podporovali mě, Umce (maskot CAFB) za společnost a psychickou podporu, a hlavně mé skvělé trenérce, za to, že mě na závody připravila, podporovala mě a jen díky ní jsem tam mohla zajet své maximum…DĚKUJI. Lůca

Zápis dětí do kroužku freestyle slalomu

  • určeno pro děti ve věku 7- 12 let (pokud je dítě v jiné věkové kategorii, lze jej také přihlásit)
  • výuka probíhá v krytých prostorách Sportcentra MILO na Střední Novosadské ulici v Olomouci
  • individální přístup – max. počet dětí je 10, o přijetí rozhoduje pořadí přijatých přihlášek
  • tréninky jsou v pátek od 15:30 do 17:00 hod. (1,5 hod.),
  • cena za 1. pololetí 2021/2022 je 1500,- Kč (září 2021 až leden 2022)
  • dítě potřebuje inline brusle, chrániče a přilbu

Přihlášku prosím vyplňte ZDE.

IFWC 2018 :: Očima českého rozhodčího

Vytvořil jsem sebrané spisy ze svých zážitků, které jsem průběžně psal na náš facebook. Nic nového zde nenajdete, jde pouze o přehlednější shrnutí a archivaci zážitků tohoto úžasného svátku freestylu pro další generace!

Den první

Mno, kde začít… Místo je opravdu… ohromující. Celá hala postavená na zelené… parkovišti. Včetně nasvětlení, perfektního nazvučení, živého přenosu a dalších srandiček prý vyšla na nějakých 100 000€. Popravdě, jde to poznat. Z podlahy sice nejsem vůbec nadšený a celý prostor je extrémně prašný, ale za neustálých poznámek „byl jsi loni v Číně?“ a „oproti Číně je to zlatý“ jsem musel uznat, že celkově je to důstojné místo pro WFSC. Hlavně tedy díky obětavosti místního organizačního týmu a skvěle vyřešenému zázemí.

První den se nesl ve znamení toho „kdo přijede“. Myšleno tedy týmy, které se často zzaregistrují, ale nedorazí. Konkrétně tedy Team India a Team Senegal. První jmenovaní dorazili (k velkému překvapení všech) v hodně slušné sestavě, druzí jmenovaní nejdříve oznámili, že půlka týmu nedostala vízum, poté ale nepřijel nikdo.

Dneska moje „judge duty“ (služba) byla velmi nudná. Měl jsem na programu jen rozhodčího na startu free jumpu, což je prakticky vymyšlená pozice, která nic nedělá, takže jsem se na to moc netěšil. Nakonec jsem vypomáhal rozodčím u obrazovek a při jumpu jsem střídal italského rozhodčího na laťce. Vzhledem k tomu, že se zítra budu těšit na following judge roli pro asi 200 skaterů, tak si ani moc nestěžuji.

Co se týká výkonů a disciplín, tak těžko posoudit. Ráno se jely kvaldy battlu a docela mě mrzelo, že někteří nováčci sem jeli kvůli battlu a byli vyřazeni hnde první den, ale takový je život… a sport. Před slidy se na tribunu nasypalo asi 60 lidských mláďat. Komentátoři je hned obratně využili a díky této symbióze byla atmosféra na slidech bombastická. Bohužel lidská smečka brzy odešla, takže na jumpy už bylo trochu mrtvo, ale snažili se to vynahradit zase týmoví kolegové skaterů. Slidy bych řekl, že byly takové standardní. Neviděli jsme žádné pecky, žádná překvapení, žádné slidy, které bychom neviděli už mnohokrát. Šlo zde spíš o techniku provedení. Jump oproti tomu byl docela nervy drásající, hlavně u žen. Krásné výkony – u žen se končilo kolem 125 a u mužů jen těsně nepadl rekord (156), protože vítěz končil na 155 cm.

Přikládám několik fotek – sluj rozhodčích, rozhodčího a podlahu. Snad rozeznáte co je co. Já jdu zatím relaxovat, protože zítra to bude #Frodo, protože půjdu do Mordoru. Sportu zdar, freestylu zvláště!

Den druhý

Mno… problém s prachem docela vyeskaloval. Minimálně tedy do té míry, že si jezdci na speedu před každým kolem (a někdy i během něj) utírali kolečka. Začínám mít také flashbacky když jsme týden sbírali půdní vzorky na Sokolovské uhelné pánvi – taky jsem potom týdny smrkal černý sopel.

To ovšem nemohlo zabránit skaterům, aby nezajezdili troufnul bych si říci až nechutné časy. Ve finálových K.O. se pohybovaly časy mezi 4.9 a 5.3 podle toho, jak se to komu zrovna povedlo. Došlo i na velmi vypjaté chvíle, skoro všechna finále se jela s třetí jízdou, protože první dvě byly nerozhodně.

V jedné situaci došlo dokonce i na oficiální protest. Vtipné bylo, že ho vznesl Irán, ale rozhodčí v tomto případě rozhodli ve prospěch jejich skatera. Jejich skateři nicméně tvrdili, že nic nechápou a jejich trenér tomu rozhodnutí taky nerozumněl, takže vznesli protest vůči tomu rozhodnutí.

Co se týká pair classicu, tak asi není co komentovat. Dost mě mrzelo, že vítězné jízdy byly spíš o tom kdo to míň pokašle než o tom, kdo to líp zajede. Ale těší mě, že, i přes naprosto debilní pravidla, získává pair classic stále více popularity (13 párů). Snad si jen dovolím menší šťouchnutí. Mnozí víte, že se tento závody jede podle pravidel z roku 2017. Pokud by se hodnotilo podle pravidel z roku 2018, tak v pair classicu je první a druhé místo prohozené…

Každopádně nejtěžší den za mnou, zítra classicy, v neděli battle, který už nerozhoduji a pak tradá domů. Na fotkách bojiště, sluj penalty judge, výsledky pairu a honosná award ceremony.  Vítězové dostali medaili, diplom a pixlu waflí. 

Den třetí

No tak dneska to bylo strašné peklo. Vše opět začalo nánosem prachu.

Největší pecka přišla hned v první kategorii – juniorky. Anna Smirnova zajela jízdu svých (i cizích) snů a sesadila dosavadní mistryni světa Sofii Bogdanovou. Tyhle dvě Rusky mají hodně společné historie a při mé ruské anabázi jsem se dozvěděl i mnohem více věcí ze zákulisí. Anna je moje dlouhodobá favoritka a vše co umí má brutálně vydřené potem a krví, díky čemuž je mi velmi sympatická. Vtipné taky bylo, že při rozehřívání si zkoušela svůj sitting trick (back christie wheeling) a strašlivě to failnula (shozený dva kelímky a spadla na zadek). Když vstávala, tak šlo vidět na její tváři… no co myslíte. Všichni to samozřejmě viděli. Nicméně při jízdě tento trik zajela naprosto brutálně, což bylo odměněno neméně brutálním aplausem ruského týmu. Vyhlášení výsledků bylo plné emocí, obě slečny tušily, jak to dopadne. Zatím asi highlight celého turnaje.

Na dalších dvou kategoriích upřímně nebylo nic moc zajímavého (junioři a seniorky). Vypíchnul bych fakt, že mistr světa v juniorech (Taiko) pochází z Japonska, což je věc ve freestylovém světě nevídaná, ale počkejte si ještě na třetí odstavec. Dále stojí za zmínku perfektní jízda Klaudie z Polska – až budou videa na netu, tak připravím nějaký „Auzťa’s favourites“ playlist. 😉No každopádně jsem seděl při relaxu vedle čínského rozhodčího a totálně jsem nechápal… při juniorech borec do systému sypal známky třeba 20s před koncem samotné jízdy, prostě někde v půlce týpka odhadnul na 15/15 (technika/artistic) a narval to tam. Druhý si zase nepsal zápisky u poloviny skaterů a házel tam náhodná čísla. První 4 jezdci od něj dostali 15/15, 20/20, 30/30 a 40/40. Prostě totální psycho a měl jsem urputnou chuť oběma vyliskat. Nutno dodat, že podle toho vypadalo i jejich hodnocení a několikrát sami uznali chybu (asi ve dvou případech bych řekl dosti zásadní; já na jejich místě bych vrátil „řidičák“ a krčil se někde v koutě). Štěstí, že v obou případech jich byla v týmu menšina, takže to evropští rozhodčí zachránili.

Následovali senioři, kde jsem byl „scoring judge“, tedy ten, kdo hodnotí. TOTÁLNÍ MORDOR to byl… Zkusím to jednoduše vysvětlit… Máme škálu od 10 do 60 bodů za techniku rozdělenou po 10 bodech na „úrovně“, tedy A, B, C, D a E. Maximum skaterů je 20 a tedy logicky když to rozpočítáme na body, tak průměrná mezera v ideálním případě by byla 2,5 bodu. To se ale nikdy nestane a pokud se nahustí skateři s podobnými výsledky, tak tomu říkáme „meatball“ (masová koule). Teď vám řeknu, že z těch 16 skaterů jsem já osobně měl 3 v tieru A, 3 v tieru C a 10 v tieru B… takže průměrná odchylka byla… nebyla. ⚰️ (masové hody) No nakonec jsme to zvládli řekl bych se vší grácií, ale u posledních jízd jsme kousali propisky. Pódium se obešlo bez Evropanů a výsledek byl čina, JAPONSKO, taiwan. Ano prosím… BRATR před chvílí zmíněného juniorského mistra urval stříbro pro svou zemi a nechal za sebou italskou mašinérii PĚTI skaterů, z nichž všichni jsou tuším top10, nejhůře top20 na světě.

Ke snímkům dole – vrstva prachu, poznej si svého rozhodčího a judge team zezadu. Ten nekvalitní (sorráč) snímek obrazovky je pořízený během závodu a můžete si na něm zkusit malé kouzlo – jak poznat jednoho asijského (CHN) rozhodčího mezi čtyřmi evropskými (ITA, HUN, FRA, RUS) jen podle jeho rozhodování.  ️ #Frodo #prsten #wfsc2018

Den čtvrtý

Dneska jsem neměl žádnou „službu“, takže jsem si vyhandloval, že můžu na dopoledne zmizet a být ready v případě nutnosti na mobilu. Obul jsem tedy brusle a projel si městečko Arnhem, jehož architektura je velmi hezká. Arnhem tedy není moc velké město, takže historickou čtvrť jsem projel asi za 15 minut. Vše bylo zavřeno, protože je neděle, takže jsem spíš jen nasál atmosféru a jel zpátky. Můj další cíl byl most v Arnhemu, který je nechvalně proslavený z období druhé světové války. Most stojí tak, jak stál předtím včetně hlídacích outpostů. V jednom z nich se nachází pamětní deska události, při které několik tisíc britských výsadkářů drželo arnhemský most proti elitní tankové divizi nacistů v rámci operace Market Garden. Tato událost je zfilmovaná pod názvem Příliš vzdálený most (https://www.csfd.cz/film/346-prilis-vzdaleny-most/prehled/).

Na tento most mě dostala paradoxně trasa speedového závodu a když jsem přes něj procházel, tak jsem zažil čirou náhodou start maratonu žen. Dále jsem na mostě potkal jednoho z místních dobrovolníků, který mi vykládal, že je z Keňi, pracuje v Německu a měl původně dělat support Keňskému týmu, který nakonec kvůli vízům nemohl přijet. Po chvilce hovoru jsem zahlédl známé bledě modré dresy s milým nápisem CZECH REPUBLIC na zádech, takže jsem odchytil krajany – kluky, kteří si procházeli pěšky trasu na které za chvíli pojedou maraton. Suprově jsme pokecali a já potom kluky šel podpořit na start a potom i mezi koly.

Poté jsem se vrátil na naše bojiště, kde probíhal battle seniorů. Po obhlédnutí závodní plochy jsem navrhnul, aby DJ přidal do playlistu písničku „Another one bites the dust“. Po vražděných pohledech jsem byl odmítnut… co už. Co se týká výsledků, tak bych vypíchnul dvě věci. První se udála v seniorkách a to sice, že Daria Kuzněcová byla taktéž sesazena z trůnu a její místo ku překvapení všech zaujala Běloruska závodnice Vasilisa. To všem docela vyrazilo dech a je to první zlato pro Bělorusko v historii slalomu. Druhá vtipná věc se stala v battlu seniorů, kdy v top6 bylo 5 italů… ale vyhrál podle očekávání Zhang Hao, který ukázal o level vyšší freestyle než zbytek.

Workshop – „Jak vyhrát závod“

Image may contain: one or more people and crowd

Poslední čtvrtek v srpnu se bude konat workshop zaměřený na hodnocení a rozhodování závodů. Je určený především pro bruslaře, kteří už závodili, anebo se k tomu chystají. Dvouhodinový workshop se bude skládat ze tří částí – hodnocení triků, battle a classic. Půjde víceméně o povídání s dotazy a názornými ukázkami. Workshop povede Tomáš Pour, mezinárodní rozhodčí WSSA s čerstvými zkušenostmi z mistrovství světa (IFWC) a dalších velkých závodů (PSWC, IG Berlin, Busto Battle, …). Hlavním cílem je, aby naši skateři na závodech nepoškozovali sebe v důsledku neznalosti pravidel a způsobu hodnocení. Cena pro účastníky: 150,- Kč. Link na Facebook.

WFSC 2018 očima českého rozhodčího :: Den 0

Je velkou poctou pro naši zemi, že poprvé v historii bude český rozhodčí součástí týmu, který bude zodpovědný za výsledky mistrovství světa ve freestyle bruslení.

Co, proč?

Mistrovství světa (WFSC, IFWC) má ve freestyle světě speciální a problematické místo. Původně šlo o vrcholný závod sezóny, který účastníkům a vítězům poskytoval masivní množství bodů a tím pádem prestižní pozici ve světovém žebříčku. Doba se změnila a body se již za WFSC nepřidělují. Hlavní argumenty jsou dva. První je, že jezdci bojují za své země, ne za sebe. Tím pádem je tedy vítezstvím pro danou zemi je ukořistěná medaile, která poté přispívá ve většině zemí (i u nás) k lepšímu financování sportovní disciplíny (ne nějaké usmolené body). Druhý argument je samotný systém hodnocení a světový ranking, ve kterém je kontraproduktivní, když je jeden závod protěžován. Kdo má na jednom závodě smůlu poté jednoduše nemá šanci bojovat o titul. Myslet si o tom můžeme své, ale faktem je, že atraktivita pro země bez šance na medailové umístění, jako je například ČR nebo Slovensko, se rovná nule.

(Pokračování textu…)

Mistrovství světa ve freestyle bruslení – Thajsko

15109373_10211684141284594_8043645073346046335_nOd zítřejšího dne začíná v thajském Bankoku World Freestyle Skating Championship (WFSC). Můžete se podívat na oficiální webové stránky,  kde najdete také harmonogram a výsledky v reálném čase. Vše budete moci tradičně sledovat pomocí živého přenosu na adrese FIRS TV. Místní čas v Bankoku je oproti našemu o 6 hodin napřed. Česká Republika nebude mít bohužel na tomto světovém šampionátu zástupce.

Tréningy zima 2016/2017

Do menu byla přidána sekce s informacemi o tréninzích na letošní zimní sezónu. Pokud o vás nevíme a chtěli byste se v seznamu objevit, stačí se nám ozvat na e-mail. V případě zájmu o tréningy pro vás nebo vaše děti v první řadě kontaktujte uvedenou osobu, dostanete tak konkrétní informace a rádi vám poradíme jak začít. Těšíme se na vás!